Chtěl bych dostat dopis...

5. 11. 2009 11:07
Rubrika: Nezařazené

Chtěl  bych dostat dopis do poštovní schránky,

takovej dopis, co míval razítka a známky,

potom se položit do jeho řádků,

pomalu číst, jak se má ta anebo ten,

a pak ho dát k ostatním na hromádku

a převázat ji špagátem.

Takovej dopis míval háčky a čárky,

lásku i nenávist, hlavně ty krátký.

Chtěl bych dostat dopis, co má razítko a známku,

ale jak se zdá, dopisy mají na kahánku.


To jsem zas tak jednou proklikávala youtube, až jsem narazila na tuhle krátkou písničku od Chinaski. Donutila mě přemýšlet, kdy jsem naposledy dostala opravdový dopis - ne vyrozumění o přijetí ani výpis od operátora ani nabídku na velmi výhodnou kreditní kartu. S troškou smutku jsem zjistila, že to bylo letos přání k MDŽ, které mě skoro rozplakalo smíchy, a předtím dva roky staré vánoční přání, které mě přivítalo doma po příjezdu z Belgie.

Nostalgicky jsem začla vzpomínat, jak jsme si o prázdninách psávali dopisy na tábor, k babičce nebo domů. Už z neotevřeného se dalo uhádnout, kdo píše. Pošťačky se museli usmívat nad osloveními, kterými jsme se častovali (ztřeštěná, bláznivá, cestovatelka, ...). Obálky byli pokreslené, ručně vyráběné nebo aspoň ne sterilně bílé;)

A pak jsem se zamyslela: Kdy jsem naposledy napsala já někomu dopis? Opravdový dopis, který má háčky a čárky, razítko a známku? Pohlednice z cest se nepočítají;)

V mysli jsem se nemohla k ničemu dopátrat, takže jsem se rozhodla to napravit. Vzpomněla jsem si na Cyrila Svobodu, který na Konferenci Křesťané a internetové společenské sítě řekl, že když dostane ručně psaný dopis, tak si najde hodinu času, aby stejným způsobem odpověděl. A že už ví, že když spěchá, tak udělá chybu, musí něco škrtnout a následně celý dopis přepsat.

A tak jsem psala a psala a škrtala a přepisovala a mačkala a znovu psala a znovu škrtala a opět psala. Trvalo mi to mnohem déle než jednu hodinu. A potom jsem se podepsala, vložila dopis do sterilně bílé obálky (nejsou prázdniny:)), nadepsala adresu a obálku zalepila. Pak už jen sehnat známku (nechápavých pohledů, co to chci, bylo dost) a opravdový dopis přistál na dně poštovní schránky. Za pár dní jej otevřel adresát a z smsky jsem se dozvěděla, že můj cíl - potěšit někoho dopisem - byl naplněn.

Kdy jste vy naposledy dostali opravdový dopis? Třeba vám teď leží ve schránce...

Zobrazeno 7942×

Komentáře

Markéta Nováková (frantiska)

Souhlasím, ručně psané dopisy jsou úžasné. Taky asi někomu napíšu.

kacarovi3

Pavlo,psával jsem dlouhé dopisy a dostával.Nebyla to otázka hodiny,spíš týdne. Dopis se musí uležet a po několika dnech znovu přečíst,vyškrtnut hlouposti a připsat další stránky.Za pár dní se to v mysli nasřádá,co ještě napsat k tématu.Po týdnu psaní ta obálka vypadá dost těhotně.Zalepí se,oznámkuje a celé to duchovní bohatství se svěří poštovní schránce na rohu ulice.Potom nastanou týdny čekání,co adresát na to napíše. Poslední můj dopis mi došel bez zpáteční adresy a v něm mnoho slz lítosti,jak to mohlo být a nebylo.Jak to je teď a jak to pomyšlení bolí...Dopis plný zklamání a význané lásky, která neměla pokračování.

Zobrazit 12 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio